Narcistické vyjednávání je snaha dokázat svou hodnotu zničením oponenta. Hlavním cílem narcisticky založeného člověka není dosáhnout toho, co chce, ale ukázat druhým, "kdo je tu pánem".
Narcisista ostatní shazuje, aby sám ve srovnání s nimi patřičně vynikl. Během vyjednávání se snaží nad druhými vyhrát - nikoli dosáhnout společného vítězství. Místo toho, aby se pokusil uspokojit potřeby všech stran, se takový člověk zaměřuje pouze na naplnění svých vlastních požadavků. To mu brání v hledání možností, které by vyřešily jeho skutečné zájmy tak, aniž by došlo ke střetu s potřebami druhé strany. Narcistické vyjednávání zabraňuje spolupráci na řešení problémů a vyhrocuje konflikty.
Používají-li lidé sporů jako arény, v níž dokazují, že mají větší hodnotu než jejich odpůrci, má to na práci negativní vliv. Už například samotné očekávání, že rozdíly v názorech sklouznou do nepříjemných střetů, vede lidi k tomu, aby se tolik potřebným diskusím vyhýbali a zametali své neshody pod koberec. Při narcistickém vyjednávání - a to i když lidé sdílejí informace a zapojují se do diskuse - je proces rozhodování navíc politizován a prošpikován osobními útoky. Narcisisticky založení lidé se identifikují se svými názory a jakýkoli nesouhlas považují za osobní útok. Takoví lidé nejsou schopni rozlišovat mezi zpochybněním jejich myšlenek a zpochybněním jejich identity. Diskuse se tedy nikdy opravdu nezabývá relativní podstatou rozdílných názorů, přestože to tak zvnějšku může vypadat. Točí se jen kolem toho, kdo vyhraje a kdo prohraje - kdo dá svému protivníkovi poradnou lekci. Rozhodnutí pak bývají nevypočitatelná a vyplývají spíše z mocenského postavení než z logiky. Narcistické vyjednávání též ničí vztahy.
Zdroj: Fred Kofman - Vědomý business, nakladatelství Portál