Přeškolování leváků na praváky je jedním z nehorších zásahů do lidského mozku, tvrdí zakladatelé Prvního rakouského institutu pro leváky a přeškolené leváky ve Štýrském Hradci (Graz). Ústav chce napravovat omyly rodičů, učitelů, vychovatelů, lékařů a psychologů na lidech, kteří v dětství podstoupili "násilnou" převýchovu k používání pravé ruky.
"Orientace na pravou nebo na levou ruku se dědí," konstatuje ředitelka ústavu Gerlinde Stölzlová, která vychází hlavně z dlouholetých poznatků zakladatelky podobného centra v Mnichově Johanny Sattlerové. Nejnovější průzkumy prý odhalily, že leváci tvoří na základě různých typů dědičnosti ve skutečnosti téměř polovinu lidstva. Odmítá námitku, že tento podíl se na první pohled jeví jako přemrštěný. Ve skutečnosti to může být pouze minimum, řekla pro ČTK.
Úspěšné přeučení z levé na pravou bylo dlouho považováno za pedagogický úspěch a ještě nyní je i v Rakousku poměrně značně rozšířeno. Násilný přechod na méně používanou ruku ale podle Stölzlové vede k těžkým poruchám, které negativně zatěžují mnoho oblastí života včetně partnerských a rodinných vztahů, zaměstnání a v neposlední řadě i zdraví. Přeškolené děti mívají často komplexy a bez skutečného zavinění se jim vytýká lenost nebo špatné chování.
Nejhorší důsledky vznikají, když lidé slabší rukou píší. To vyvolává nadměrné zatížení jedné poloviny mozku a zároveň poddimenzování druhé, vysvětluje obránkyně levorukých, která otevřela institut teprve v tomto týdnu. Nepřirozené upřednostňování pravé končetiny nepříznivě ovlivňuje nervovou soustavu a vede k funkčním poruchám, přetížením a blokádám celého mozku. Přeškolený levák tak může mít mnohem častěji než ostatní problémy například s jemnou motorikou, mluvením, obrazovou představivostí, srovnáváním a pamětí, doplňuje.
Když se negativní vlivy sečtou, vyjde závěr, že přeškolení leváci musejí v životě vynakládat v průměru až o 30 procent větší úsilí než přirozeně fungující praváci. Projevuje se to zejména u školáků, kteří bývají v porovnání s většinou dříve unavení.
Odborníci z ústavu rozdělují důsledky "změny rukou" na primární dětské a sekundární u dospělých. Do první skupiny patří hyperaktivita, poruchy koncentrace, snížená orientace v prostoru a schopnost určování pravé a levé strany, rychlé přechody mezi agresí a útlumem, koktání a kousání nehtů. U dospělých se přeučování na slabší ruku projevuje například depresemi, kolísáním mezi dobrou a špatnou náladou, pocity méněcennosti, nejistotou a pasivitou, stihomamem a komunikačními problémy. Psychické poruchy prý mohou dokonce vyústit až do terorismu.
Jako prevenci popsaných potíží institut nabízí speciální testy na určení té "správné" ruky. Cílem je nechat dítě několik hodin volně nakládat s různými předměty a přirozeně reagovat. Utajeného leváka odhalí pozorné sledování jeho pohybů. Člověk může pravou psát, ale pokud "podává pac", hrozí, hladí nebo bezděky drží lžíci levou rukou, není to s největší pravděpodobností pravák. Leváci mají také mnohem častěji zlomenou levou ruku.
"Léčba" se potom u dětí provádí formou skupinového zpětného přeškolování na levou, u dospělých dochází i na individuální psychoterapii, kursy psaní a dokonce také masáže. Pedagogům ústav nabízí různé semináře a školení.
Autor: Tomáš Pergler - ČTK
Úspěšné přeučení z levé na pravou bylo dlouho považováno za pedagogický úspěch a ještě nyní je i v Rakousku poměrně značně rozšířeno. Násilný přechod na méně používanou ruku ale podle Stölzlové vede k těžkým poruchám, které negativně zatěžují mnoho oblastí života včetně partnerských a rodinných vztahů, zaměstnání a v neposlední řadě i zdraví. Přeškolené děti mívají často komplexy a bez skutečného zavinění se jim vytýká lenost nebo špatné chování.
Nejhorší důsledky vznikají, když lidé slabší rukou píší. To vyvolává nadměrné zatížení jedné poloviny mozku a zároveň poddimenzování druhé, vysvětluje obránkyně levorukých, která otevřela institut teprve v tomto týdnu. Nepřirozené upřednostňování pravé končetiny nepříznivě ovlivňuje nervovou soustavu a vede k funkčním poruchám, přetížením a blokádám celého mozku. Přeškolený levák tak může mít mnohem častěji než ostatní problémy například s jemnou motorikou, mluvením, obrazovou představivostí, srovnáváním a pamětí, doplňuje.
Když se negativní vlivy sečtou, vyjde závěr, že přeškolení leváci musejí v životě vynakládat v průměru až o 30 procent větší úsilí než přirozeně fungující praváci. Projevuje se to zejména u školáků, kteří bývají v porovnání s většinou dříve unavení.
Odborníci z ústavu rozdělují důsledky "změny rukou" na primární dětské a sekundární u dospělých. Do první skupiny patří hyperaktivita, poruchy koncentrace, snížená orientace v prostoru a schopnost určování pravé a levé strany, rychlé přechody mezi agresí a útlumem, koktání a kousání nehtů. U dospělých se přeučování na slabší ruku projevuje například depresemi, kolísáním mezi dobrou a špatnou náladou, pocity méněcennosti, nejistotou a pasivitou, stihomamem a komunikačními problémy. Psychické poruchy prý mohou dokonce vyústit až do terorismu.
Jako prevenci popsaných potíží institut nabízí speciální testy na určení té "správné" ruky. Cílem je nechat dítě několik hodin volně nakládat s různými předměty a přirozeně reagovat. Utajeného leváka odhalí pozorné sledování jeho pohybů. Člověk může pravou psát, ale pokud "podává pac", hrozí, hladí nebo bezděky drží lžíci levou rukou, není to s největší pravděpodobností pravák. Leváci mají také mnohem častěji zlomenou levou ruku.
"Léčba" se potom u dětí provádí formou skupinového zpětného přeškolování na levou, u dospělých dochází i na individuální psychoterapii, kursy psaní a dokonce také masáže. Pedagogům ústav nabízí různé semináře a školení.
Autor: Tomáš Pergler - ČTK